Narodil se 12. ledna 1794 v Krasovicích č. 12. V matrice pokřtěných fary kondracké jsou zapsány tyto údaje: 13. (ledna) křtěn, otec Thomas casarius (chalupník), matka Barbora, rozená Hudková, kmotři Josef Kot, sedlák z Mrkvovy Lhoty a Kateřina Navrátilová, kontorla z Kondrace, Křtil Blasius Demuth, kaplan zdislavský.
Vystudoval gymnázium, dále studoval na Filosofické fakultě pražské. Po ukončení filosofického studia se rozhodl pokračovat ve studiu práv (1815-16). Ty však po prvním roce ukončil a v roce 1816 začal studovat medicínu. Při první klinické operaci, které se zúčastnil, omdlel a ve studiu nepokračoval. Pak už se věnoval jen hudbě.
Svoji pěveckou kariéru odstartoval na prknech Stavovského divadla v Praze. Odtud odchází do Kasselu, kde vyzrál pěvecky, a ve svém oboru (barytonu) zvládl nejvýznamnější role tehdejšího operního repertoáru. Během dalších let zpíval na operních scénách divadel Drážďanech, v Berlíně, Franfurktu nad Mohanem, ve Vídni, Londýně, Lipsku, Berlíně a Vratislavy.
Po skončení kariéry zakládá ve Vídni soukromou pěveckou školu. Brzy si získal věhlas předního hudebního pedagoga. Pro svůj učitelský věhlas je jmenován 1. srpna 1846 zakládajícím ředitelem Královské konzervatoře v Mnichově.
V roce 1861 mu král Maxmilián II. za služby Bavorskému králoství propůjčil Královský kříž I. třídy řádu svatého Michala. 17. října 1864 je sedmdesátiletý František Hauser uvolněn z místa ředitele a poslán na odpočinek. Svou životní pouť ukončil ve středu 14. srpna 1870 ve věku 76 let.
Jeho soukromý život nebyl nijak lehký. Byl dvakrát ženatý. První žena Anna umírá necelý rok po svatbě. Se druhou ženou Luisou měl tři syny. Avšak až třetí Josepf Paul se těšil plnému životu. První Franciscus umírá ve dvou letech, druhorozený Moritz v nedožitých 24 let.
František Hauser se také celý život věnoval bádání Bachových děl. Náležel k předním operním zpěvákům své doby. Na operních scénách v Praze, v německých zemích, v Londýně a v Holandsku vytvořil na 130 operních postav. Byl nejen vyjímečnou uměleckou osobností, ale také člověkem pevných zásad a neúnavný badatel.
Použitá literatura: Josef Hauser, Po stopách renesance Bachovy hudby, Týn nad Vltavou 2000
